Tajemství rodu Dantonů - Díl 13.

Janet došla k závěru, že tuhle záležitost sama nezvládne. Už nevěděla, komu věřit, když teď vlastně o vše přišla. Celý její život se točil kolem jediné osoby, která ji teď vrazila dýku do jejího netepoucího studeného srdce. Zbývala jediná osoba, které ještě věřila nebo alespoň doufala, že věřit může. Vzala si mobil a vytočila číslo.


"Prosím, přijeď sem. Potřebuji tvou pomoc...udělala jsem hroznou chybu. Pomůžeš mi?"
Za chvíli zazvonil zvonek u dveří. Otevřela.
"Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale moc ráda tě zase vidím."
Do místnosti vstoupila osoba v bílém plášti...Gordon!
"Tak mi pověz, co se děje Janet."
A Janet mu to vše barvitě vylíčila. Jak se ukázalo, že ji Waren lhal, aby mu šla pěkně na ruku, a pak ji odhodil jako špinavý hadr. A jak si našel jinou. Dokonce jí i vyhrožoval. Gordon si to vše vklidu vyslechl.

Už se slzami v očích mu Janet povídala: "Když já jen chtěla opět být se svou láskou. Copak jsem si tohle zasloužila?"
"No prostředky, jakými si toho chtěla dosáhnout nebyly zrovna nejlepší. Nezapoměň, že jsem díky tomu spadl z 20 metrů na dlažbu. Vlastně jsem kvůli tvěmu plánu zemřel!"
"Ale nezapomínej, že jsem já dodržela svůj slib, který jsem ti dala. Sice jsem čekala, že zemře nějaké to dítě, ale tvá smrt nakonec posloužila stejně. Díky tvé nedobrovolné oběti jsem tak mohla utrhnout jablka života, která vrátila život i tobě. Na to nezapomínej. Díky mě teď nestárneš a nic už ti neublíží, ani slunce ne."

"Tak dobře. Co teda ode mě potřebuješ?"
"Abys mi ho pomohl zastavit."
"Cože?!" rozkřikl se Gordon.
"Copak jsem nějaká tvoje uklízečka? Tak to teda ne. Co sis nadrobila, to si taky uklidíš!"

"Tady jde o mnohem víc, než si umíš představit. Vše teď musí jít stranou, musíme se spojit. Je tu ještě jedna věc..." a Janet mu pověděla o tom rituálu. Gordona tato zpráva velmi zarazila.
"Jestli ten rituál dokončí, bude nejen nesmrtelný, ale navíc získá moc nad všemi nadpřirozenými bytostmi, které kdy umřely, tedy i upíry. Pak nebude už nikdo, kdo by se mu mohl postavit. Proto nesmíme dovolit, aby se mu to povedlo, Gordone."
Gordon nakonec souhlasil. Při té představě ho mrazilo po zádech. Problém byl, že ani jeden nevěděl, jak Warena zastavit.

Všichni měli plno starostí, a tak se je snažili zahnat prací. Bella se vrhla na zkrášlování zadní části zahrady. Ze své práce měla velice dobrý pocit. Konečně tu pro ni bylo místo, kam si mohla jít odpočinout od všech starostí.

John se staral o děti, jak jen mohl. Byl z něj příkladný otec. Jen ho trápilo, že nemůže nijak pomoct při jejich ochraně. Ačkoliv je sportovec a zná pár chvatů, s upírem či kouzelníkem se nemůže měřit. Nemá žádné zvláštní schopnosti, kterými by mohl děti ochránit. Cítil se bezmocný.

Zato Waren se cítil čím dál tím mocnější. Před domem se mu objevila nějaká zombie.
"Ideální objekt na procvičení mých schopností," pomyslel si.
"Táhni pryč ty mrzká příšero. Jste jako krysy!"
Mávnul hůlkou a zombie se rozplynula v oblaku dýmu.

Odpoledne, když se Janet vrátila domů a Waren odjížděl pryč, aby ji nemusel mít na očích, protože Janet přecijen byla docela mocná a nemusela by být tak snadná oběť jako zombie, si šla vše promyslet do zahrady. Když došla do vzdáleného koutu, něco spatřila ve křoví. Byla to nějaká truhlička.

Byla pěkně zdobená, ale dosti stará, takže ačkoliv byla zamčená, Janet neměla se svou silou problém ji otevřit. V truhličce byla nejaká knížka. Když se podívala blíže, zjistila, že je to Warenův deník, který si psal před mnoha sty lety.

Nalezne v deníku odpověď, po které teď tak prahne? Zjistí, jak se dá Waren zastavit? Neváhala a hned zavolala Gordnovi. Začala pročítat deník, zatím co on hledal další užitečné informace ve starých kouzelnických knihách.

"Bingo!" zvolala najednou Janet.
"Našla jsem to!"
"Tak povídej. Jak ho můžeme zastavit?"
"My? Nijak."
Gordon s toho byl zmatený.
"Klíčem ke všemu jsou ty děti. Jaké neuvěřitelné štěstí, že jsme je nezabili. Pouze ty děti ho dokáží zastavit. Ještě že si psal ten deník. Asi na něj zapomněl."
"A nebo je to nějaká jeho léčka." napadlo Gordona.
"To snad ne. Spoléhám na to, že si je teď sebou až příliš jistý a na tenhle deník úplně zapomněl."

"Jenže ty děti jsou ještě nemluvňata a ta planetární konstalace nastane už za několik týdnů! Jak by ho mohly porazit?"
"Na tohle mám jednoduché řešení. Trochu jim pomůžeme vyrůst. Za svůj život jsem viděla spoustu věcí. Existuje jistý elixír, který urychlí jejich stárnutí. Řeknu ti, kde je."
"A proč pro něj nejdeš ty?"
"Protože na mě bude ho dostat k těm dětem. Ty už jaksi nepřipadáš v úvahu. Navíc si tvá rodina myslí, že jsi mrtvý."

"Tak dobrá. Třeba tak alespoň trochu odčiním, co jsem jim provedl."
S novým cílem a poslaním se vydal podle Janetiných pokynů pro elixír. Ale co když jim na to Waren přijde a rozhodne se jim v tom zabránit?