

Po několika dnech Bella začala pociťovat silnou nevolnost a musela odložit řadu koncertů. Často zvracela a cítila se příšerě unavená. Bála se, aby to nebylo něco vážného. Bylo.


Jenže v dobrém slova smyslu. Měla tušení, co by to mohlo být. Proto se rozhodla jít za svým bratrem Gordonem, aby ji vyšetřil, když už je v rodině ten lékař. Výsledkem bylo, že je těhotná! Ze srdce ji spadl ohromný kámen, že se její tušení naplnilo, a místo něj se tam vlila obrovská radost.
Bella se to v den Brattovy svatby rozhodla všem oznámit. Bratr se rozplakal a popřál své sestře krásné a zdravé děti.
"Doufám, že jim budu moci dělat hodného strýčka," dodal radostně.
"Samozřejmě...kdo jiný, než ty, by se na to tak hodil."


John po této zprávě nebyl ani schopný ze sebe vydat hlásku. Byl takříkajíc nevýslovně nadšený. Jak se chýlilo k večeru, začali se scházet i všichni známí.
Asi před týdnem měli naši upíři Gordon, Janet a sluha Ganymédes válečnou poradu. Janet velmi záleží na tom, aby vše klapalo a tak mladému, nerozvážnému, po krvi lačnícímu sluhovi dala jasně najevo svůj postoj.
"Jestli něco poděláš, jestli překazíš nějaký náš plán, tak letíš...z okna!!!"
Janet uměla být velice přesvědčivá a názorná.


Jenže nakonec se sluha stejně přihnal na svatbu celý roztěkaný. Nebyl schopný pořádně zvládat touhu po krvi. Jenže Gordon měl pro něj slabost. Viděl, ža by mohl vše pokazit, a tak vzburcoval poslední špetku dobroty a lidskosti, vzal Ganimédovi plechovky, do kterých si chtěl nabrat čerstvou krev z některých přítomných...


...a vyhodil Ganydéma a práce i z domu. SIce se to tak nemuselo jevit, ale asi mu GOrdon zachránil život.
Obřad už tedy probíhal v klidu. Sešlo se mnoho známých i pár neznámých.


Rebeka sice neměla nádherné bílé šaty, jako mají všechny nevěsty ve filmech, ale nikomu to nevadilo Ona sama byla nádhernou ozdobou celého obřadu. Šaty, které měla mít, totiž před pár dny, při úplňku, někdo roztrhal a nové nestihla sehnat.


S veškerou radostí a láskou si pak přede všemi vyměnili Rebeka a Gordon prstýnky a řekli si své "Ano".


Přestože tedy neměla Rebeka šaty jako Bella, měla alespoň svou svatbu s Brattem příhodně při západu slunce, takže byla víc než spokojená.
Není to romantické? No řekněte sami.


Ještě rozkrojili lahodný svatební dort. Všichni svatebčané jim popřáli jen to nejlepší do společného života a všichni doufali, že už brzy uslyší stejnou zprávu, jakou dnes slyšeli od Belly.


Pak se šli šťastní novomanželé věnovat svým novým, příjemným povinnostem. Snad i proto, aby mohli naplnit krásná přání, která dostali.


Rebeka i její syn Herry se pak nastěhovali k Dantonům. Sídlo alespoň nebylo tak prázdné a zavládla v něm klidná rodinná atmosféra, jaká už tu hodně dlouho nebyla. Herry brzy oslavil své 19. narozeniny. Vyrostl z něj krásný mladý muž.


Cítil, že by měl uvolnit místo jiným a navíc se chtěl tak nějak osamostatnit. Byl přijat ke studiu na Přírodovědné fakultě, navíc už měl v místě studia domluvenou brigádu i ubytování. Rebeka ani Bratt mu nebránili, popřáli mu mnoho štěstí, ale trvali na tom, aby je co nejčastěji navštěvoval. Také mu dali nějakou sumičku do začátku, aby si mohl trochu dopřávat.
Ale zrovna v den jeho narozenin to na Bellu přišlo. Začala rodit.


John a Bratt ji okamžitě vzali do auta a odjeli s ní do nemocnice,


zatím co Gordon vzal mobil a hádejte komu asi tak volal?


"Děcka jsou na cestě," řekl do mobilu.
"Šikovný," ozvalo se z druhé strany. "Teď můžeme zahájit fázi 2."
Porod šel velice dobře, takže brzy bylo hotovo. Ještě dva dny si nechali Bellu na pozorování, a pak ji pustili domů. Narodily se jí krásná dvojčátka - Molly a William.


Doma už na malé uzlíčky čekal nový dětský pokojíček, ale také strýček Gordon.


Všichni se smáli a byli bezmezně šťastní, jen za Gordonovým úsměvem bylo něco znepokojivého. On totiž věděl, že teď pro malé děťátka začíná boj o holý život a těšila ho myšlenka, že lovcem je tu on.
Žádné komentáře:
Okomentovat